Obrazy malíře Zdeňka Trse tentokrát soustředí svou pozornost na abstraktum všech abstrakt – kosmos. Opírá se přitom o přísnou geometrickou konstrukci, reprezentující základní matematické a fyzikální poměry mezi jednotlivými entitami. Bez této opory by se jednalo o neřešitelný problém, pouhou nahodilou spleť vztahů a proměnných, chaos exprese a sebeprojekce. Takto také kosmos dostává svému jménu – je ve své celistvosti krásným, zůstává však přitom všem bytostně lidským. Je to nakonec obraz, malba, s čím máme co do činění, nejvyšší projev lidské kreativity – a zároveň doklad její křehkosti.
Zdeněk Trs je malířem, který malířský proces chápe jako nástroj analýzy – jako prostředek umožňující pochopení jevů, věcí, zejména však vztahů mezi nimi. Podobný přístup vyžaduje krom vlastní sebekontroly také bezpečnou znalost tématu a značnou malířskou zkušenost. Iluzivní malba, jež má své kořeny v původní radikálně realistické výtvarné praxi, v sobě spojuje nároky obojího – je distancovaná, exaktní, zároveň ale vizuálně nesmírně působivá.
Výsledný obraz je dokonalou syntézou, zhmotňující celý tento proces vedoucí od rozkladu k novému uspořádání systému; je aspirací na ideál. Zdeněk Trs je malířem bytostným, protože možností malby využívá plně a bezezbytku. Svou pozornost nyní soustředí na abstraktum všech abstrakt – kosmos. Opírá se přitom o přísnou geometrickou konstrukci, reprezentující základní matematické a fyzikální poměry mezi jednotlivými entitami. Bez této opory by se jednalo o neřešitelný problém, pouhou nahodilou spleť vztahů a proměnných, chaos exprese a sebeprojekce. Takto také kosmos dostává svému jménu – je ve své celistvosti krásným, zůstává však při tom všem bytostně lidským. Je to nakonec obraz, malba, s čím máme co do činění, nejvyšší projev lidské kreativity – a zároveň doklad její křehkosti.
Výstavu doprovází vydání stejnojmenné dvojjazyčné publikace s úvodním textem kurátorky Barbory Kundračíkové, Kennetha G. Haye a Miroslava Petříčka. Grafický vizuál knihy a výstavy zpracoval Pavel Tichoň.